SIMPAKT

Cílová skupina projektu

Cílovou skupinu představují organizace, které realizují nebo v době projektu budou realizovat sociální intervenci, která je zaměřena na řešení problému znevýhodněné cílové skupiny. Zapojení organizace do projektu není nijak podmíněno, nepřepokládají se u ní žádné výchozí znalosti nebo zkušenost s měřením impaktu.

Realizované sociální intervence musí mít (potenciálně) charakter hluboké sociální změny zaměřené na zlepšení kvality života cílové skupiny díky zlepšené ekonomické a sociální integraci, tedy intervence musí usilovat o dosažení sociálního impaktu. Takové organizace jsou považovány za (potenciálně) inovační, tzv. učící se organizace.

Podle konceptu hluboké sociální změny je identifikován vztah mezi organizačními praktikami tvůrců a realizátorů intervence, nastavením těchto intervencí (mechanismy změny) a charakteristikami vytvořeného sociálního impaktu. V tomto pojetí není možné, aby organizace, která nemá nastaveny organizační praktiky a mechanismy změny pro dosažení sociálního impaktu, dokázala maximalizovat impakt prováděných intervencí.

U cílové skupiny organizací se předpokládá, že jsou vnitřně motivovány ke zvýšení sociálního impaktu intervencí, ale chybí jim potřebné kapacity a příležitosti. Nástroj DP tyto kapacity a příležitosti vytváří a vede ke změně chování zapojených aktérů.

Identifikovaný problém

Projekt řeší chybějící znalostní a materiální zdroje organizací v ČR pro hodnocení, analýzu a využití dat o impaktu (efektivnosti a efektivitě) sociálních intervencí (EESI). Problém má tři základní roviny:

(1) Organizace nesbírají data v odpovídající kvalitě, což vede k tomu, že data chybí nebo mají omezenou vypovídací hodnotu a využitelnost pro analýzu problému, hodnocení jeho řešení a rozhodování o alternativních a inovačních přístupech.

(2) Organizace neznají postupy a nemají kapacity pro využití dat pro měřitelné a prokazatelné zvýšení EESI a nedokáží tedy identifikovat prostor pro inovační řešení a jeho žádoucí nastavení.

(3) Sběr dat a metody jejich využití nejsou standardizovány, což znemožňuje vytváření robustní databáze se sektorovým, případně mezisektorovým využitím.

Zahraniční zkušenosti ukazují, že všechny tři roviny musíme pro dosažení kvalitativní změny řešit současně:

(1) organizace musí mít kvalitní data,

(2) musí vědět jak a k čemu získané informace využijí,

(3) data musí být k dispozici v dostatečném kritickém množství, aby byla využitelná pro identifikaci problému, kvalitu jeho řešení, správné nastavení a získání jeho podpory.

Dopady uvedeného základního problému můžeme rozdělit na bezprostřední a odvozené.

(1) Bezprostředním dopadem je, že rozdělování zdrojů na řešení sociálních problémů neprobíhá na základě výsledků (tedy impaktu). Nevhodná řešení nejsou v takovém systému ukončována nebo opravována, nová řešení nejsou hledána a zaváděna nebo je hledání, ukončování a inovování spojeno s nadměrnými náklady na překonání odporu proti změně (zavedení a šíření inovace).

(2) Odvozeným dopadem je nevyužití inovačního potenciálu v sociálním sektoru oproti sektoru tržnímu, kde jsou aktéři vystaveni průběžné konfrontaci s objektivizovaným tlakem na efektivnost, efektivitu a inovace. Pokusy zavést tržní principy do sociálního sektoru se v evropském kontextu neosvědčily, pokud se vůbec objevily.

Příčiny problému

Příčiny problému je možno rozdělit na nedostatečné kapacity, motivace a příležitosti (KMP) zúčastněných aktérů (pro hodnocení impaktu a využití tohoto hodnocení pro zvýšení efektivity a efektivnosti intervencí).

Překonání nedostatečných KMP není zvládnutelné na úrovni jednotlivých organizací bez dodatečných zdrojů a tyto zdrojové nároky jsou vysoké, pokud není možné aplikovat úspory z rozsahu sdíleného měření. Aktéry rozumíme subjekty inovačního ekosystému, rozlišujeme primární a sekundární aktéry. Projekt se zaměřuje bezprostředně na primární aktéry, odvozeně na sekundární:

(1) aktéři primární - tvůrci a realizátoři inovačních sociálních intervencí (inovátoři)

(2) aktéři sekundární - tvůrci rozhodnutí o těchto intervencích a jejich podpoře na straně druhé (vlastníci zdrojů, politické moci).

Identifikace nedostatečných KPM vychází z výsledků šetření inovačních kapacit realizovaného MPSV v roce 2015 a z poznatků mezinárodního výzkumného projektu SIMPACT (2014-2016).

(1) Příčiny nedostatků kapacit jsou zejména nízká znalostní náročnost tvorby a realizace intervencí, nízká intenzita spolupráce a sdílení znalostí a nízké redundantní kapacity (tedy využitelné pro rozvoj a inovace).

(2) Příčiny nedostatků příležitostí představuje zejména jejich nízká dostupnost pro domácí aktéry v důsledku jejich nedostatečné znalostní a zdrojové vybavenosti, tj. tyto příležitosti jsou drahé, resp. vyžadují vysoké vstupní znalosti a jsou kontextově specifické Přenositelnost je možná, ale vyžaduje přizpůsobení, které je drahé a znalostně náročné.

(3) V případě motivace rozlišujeme vnitřní a vnější. Vnitřní motivaci mají aktéři inovační, protože podstatou učící se organizace je zájem o identifikaci faktorů a způsobů zlepšení efektivnosti a efektivity. Projekt vychází z předpokladu, že taková motivace u cílové skupiny organizací existuje a je dostatečně silná (z oslovených subjektů se vyskytovala u 80 % respondentů). Srovnání v rámci projektu SIMPACT navíc ukazuje, že motivace se v čase zvyšuje.   

Cíle projektu

Cílem projektu je změna chování primárních aktérů díky vytvoření a zavedení datové platformy, která:

(1) inovačním a potenciálně inovačním organizacím umožní hodnocení, analýzu a využití dat o impaktu takovým způsobem, který zohlední jejich výchozí KPM – bude vytvářena a spravována s jejich zapojením jako společné řešení (princip kolektivního impaktu),

(2) zvýší efektivitu a efektivnost zapojených organizací při tvorbě a realizaci inovačních sociálních intervencí (princip hluboké sociální změny),

(3) poskytne organizacím základnu pro srovnání úspěšnosti v daném sektoru nebo jeho částech a tím i pro legitimizaci vnější podpory (oproti aktérům, kteří impakt svých intervencí nebudou schopni prokázat, princip evidence-based advocacy).

Pro vnější aktéry poskytne DP

(1) referenční základnu pro hodnocení úspěšnosti jimi podporovaných nebo zvažovaných intervencí (majitelé zdrojů, tvůrci politik),

(2) datovou základnu pro vlastní znalostní aktivity se společenským přínosem (výzkumníci, tvůrci aplikací). V projektu je předpokládáno zapojení 120 organizací (primárních aktérů) s celkem 2000 účastníky a 3000 datovými sběry. Kapacita DP nebude omezena, rozsah zapojení tedy může být vyšší.

V průměru je předpokládána u každé zapojené organizace alespoň jedna intervence realizovaná se znevýhodněnou cílovou skupinou (podle kritérií podpory OPZ). Typově nebudou cílové skupiny omezeny, protože větší část použitých metrik bude společná (jádrové metriky) a pouze menší část bude specifická.

Tím bude překonán problém nedostatečné robustnosti databází vytvářených nad jednotlivými intervencemi a organizacemi bez principů a využití výhod sdíleného měření. V případě vnějších (sekundárních) aktérů je cílem vytvoření předpokladů (kapacit a příležitostí) pro změnu chování při podpoře inovačních sociálních intervencí, která může (ovšem pouze nepřímo) podpořit také změnu motivace.

Očekávané změny

Výchozím předpokladem je, že zapojené organizace:

(a) realizují nebo chtějí realizovat sociální intervence, jejichž cílem je (b) udržitelná změna chování znevýhodněné CS (dosažení hluboké sociální změny). Na základě těchto předpokladů a realizované intervence jsou očekávány následující řetězce změny:

(1) Organizace sbírají data o účastnících z CS, charakteristikách intervencí (mechanismech změny) a vlastních organizačních praktikách podle standardizovaných metrik.

(2) Metriky jsou vyvinuty pro potřeby DP na základě přizpůsobení zahraničních poznatků domácím specifikům a potřebám se spoluúčastí zapojených organizací.

(3) Data jsou získávána v odpovídající kvalitě, která díky DP umožňuje

(4) vytváření robustní databáze a propojování (analytické využití) dat napříč organizacemi.

(5) Data jsou analyticky využívána samotnými organizacemi s metodickou podporou DP.

(6) (Anonymizovaná) data jsou otevřena pro vnější aktéry (výzkumníky, tvůrce aplikací) recipročně za možnost využívat vytvořené znalostní výstupy z těchto dat pro rozvoj.

(7) Pro další vnější aktéry (poskytovatele podpory) jsou dle jejich poptávky vytvářeny dílčí výstupy v rámci platformy.

(8) Přínosy využití platformy jsou průběžně vyhodnocovány u zúčastněných organizací (vnitřních i vnějších), a to z hlediska impaktu realizovaných intervencí, zlepšení organizačních praktik a využití u třetích subjektů.

(9) DP je díky těmto postupům nástrojem změny chování u (potenciálně) inovačních organizací (organizační praktiky) a

(10) jejich prostřednictvím změny nastavení intervencí (mechanismy změny) pro řešení problémů znevýhodněných cílových skupin.

Toto řešení je hodnoceno jako zvýšení sociální a ekonomické integrace (ESI) a zahrnuje dimenze

(A) věcných problémů: vzdělávání a zaměstnání, bydlení, příjmového zabezpečení a hospodaření, zdraví, sociálních vztahů (sociálního kapitálu),

(B) faktorů změny chování: kapacity pro změnu, vnitřní motivace a příležitosti,

(C) vnějších faktorů (kontextu) pro změnu chování a ESI.

Realizované klíčové aktivity

(1) IT řešení a jeho podpora:

Cílem je vytvoření uživatelsky přátelského prostředí (tj. snadno přístupného pro neškolené uživatele), pro datové vstupy a jejich zpracování pro datové výstupy a pro realizaci konceptu sdíleného měření jako součásti kolektivního impaktu. Vytvořené IT řešení na konci projektu bude provozuschopné s minimálními udržovacími náklady a bude umožňovat zapojování dalších organizací a metodik (sběru dat a analýzy) bez kapacitního omezení (modulární struktura). Bude tedy možné řešení dále rozvíjet i po skončení projektu. Základním požadavkem je jednoduchost IT řešení a přístupnost pro modifikaci dle vyvíjejících se potřeb (věcných i kapacitních). Klíčová aktivita má tři základní části:

(1A) Vývoj a zavedení datové platformy pro sběr, analýzu a využití dat. IT řešení je technologický rámec sdíleného měření pro znalostní vstupy a výstupy, který umožňuje, aby data bylo možno strukturovaně vkládat, propojovat a využívat pro analýzu a evaluaci impaktu.

(1B) Vytvořené IT řešení je průběžně testováno a modifikováno, předpokládán je štíhlý model vývoje a implementace: základní funkce pro datové vstupy jsou vytvořeny a DP je spuštěna co nejdříve po zahájení projektu a poté jsou doplňovány další funkce.

(1C) Součástí IT řešení je průběžná podpora všech typů uživatelů a zapracování jejich zpětné vazby do nastavení technologie a dále podpora koordinace aktérů při tvorbě kolektivního impaktu.

(2) Metriky a metodiky řešení a jejich kvalita:

Aktivita finalizuje a pilotuje metodiky, podle nichž jsou sbírána data a vkládány datové vstupy do databáze a vytvářeny a využívány výstupy její analytické aplikace u zapojených organizací (primárních, případně sekundárních). KA 2 vytváří znalostní produkty na základě výstupů z KA 3, provádí pilotáž finálních draftů u zapojených organizací a standardizuje finální metriky, stanovuje podmínky pro datové vstupy pro KA 1 a kontroluje jejich dodržování, nastavuje typy analytických výstupů pro primární a sekundární aktéry a jejich šablony pro různé kontexty (stakeholdery).

KA 2 rovněž podporuje uživatele (různého typu) při dodržení metodických nároků DP a interpretaci výstupů. KA 2 tedy zajišťuje, že datové vstupy budou poskytovány v odpovídajícím rozsahu a kvalitě a že analytické výstupy z DP budou mít pro uživatele (vnitřní i vnější) odpovídající relevanci (tj. motivovat k poskytování vstupů).

KA 2 je také zprostředkovatelem mezi znalostními základy projektu (KA 3) a uživateli z praxe (na které je DP převážně zaměřena) a mezi potřebami a možnostmi uživatelů z praxe a řešením IT (KA 1). KA 2 je rovněž hlavním zdrojem podkladů (dat) pro evaluaci vně projektu, tj. dle požadavků poskytovatele podpory (KA 4). KA 2 zahrnuje následující hlavní části: 

(2A) Metodiky pro datové vstupy CS od zapojených aktérů (1 jádrová metodika + 8 specifických metodik) a pro hodnocení organizačních praktik a mechanismů změny (1 metodika). Finalizace metodik iterací vyjádření zapojených organizací a pilotáž finálních draftů metodik,

(2B) Metodiky pro datové výstupy, předpokládáno je vytvoření 1 manuálu pro práci s daty (požadované standardy vstupů a využití výstupů) a 5 základních šablon, finalizace metodik iterací u primárních a sekundárních aktérů,

(2C) Sběr dat u zapojených organizací a kontrola jejich kvality, kontrola kvality datových výstupů a rozsahu a formy jejich využití, nastavení a podpora uživatelských komunikací (scénářů) s DP.

(3) Výzkum pro obsah řešení, nastavení evaluace a koordinace sítě:

Výzkum vytváří znalostní vstupy pro ostatní klíčové aktivity projektu. Zatímco KA 2 odpovídá na otázku, jak má být prováděno měření a hodnocení realizovaných intervencí, zapojených organizací a samotného projektu a zda je implementace stanovených postupů s nimi v souladu, KA 3 odpovídá na otázku co má být hodnoceno a měřeno a proč.

Typově jde o výzkum se silným aplikačním zaměřením, tj. slouží potřebám projektového řešení (což samozřejmě nevylučuje využití i pro vnější šíření). Výstupem KA jsou zprávy na úrovni Rapid Evidence Assessment

(REA), které slouží jako zdůvodnění pro kvalifikované rozhodování o nastavení metodik v KA 2. REA je založena na identifikaci dostupných znalostí a vyhodnocení jejich relevance a validity, na konzultacích k získaným poznatkům s externími výzkumníky, hodnotiteli a realizátory nebo hodnotiteli identifikovaných přístupů (expertní panely), na identifikaci specifik domácího kontextu podle praxe zapojených organizací (flash průzkumy) a na dílčím testování vhodnosti alternativních doporučení (minipiloty). Znalostní produkty KA 3 jsou rozděleny do tří částí:

(3A) REA dostupných přístupů k identifikaci sociálního impaktu u inovačních intervencí pro sledované CS (mechanismy změny) a pro organizační praktiky inovačních organizací, REA dostupných přístupů k modelování sociální nákladové efektivity pro sledované CS,

(3B) REA pro hodnocení vztahu organizačních praktik, mechanismů změny a charakteru vytvořeného sociálního impaktu pro odlišení mělké a hluboké sociální změny, průzkum výchozího stavu aplikované praxe a znalostní úrovně pro realizaci a hodnocení sociální změny u zapojených organizací (pro identifikaci kontextu realizace projektu a potřeby evaluace jeho efektů),

(3C) REA pro hodnocení faktorů tvorby a rozvoje kolektivního impaktu sítě vytvářené v rámci projektu, a to zejména podmínek pro účinnou pobídkovou strukturu zapojení aktérů do systému sdíleného měření.

(4) Evaluace

Evaluace zahrnuje tvorbu evaluačních výstupů podle požadavků poskytovatele podpory: evaluační plán, 2 průběžné evaluační zprávy a souhrnnou evaluační zprávu (SEZ). Evaluace zahrnuje

(1) evaluaci přínosu (včetně nákladové efektivity) vytvořených kapacit pro zlepšení kvality a výkonnosti podpořených aktérů,

(2) evaluaci impaktu výstupů podpořených aktérů,

(3) evaluaci impaktu sítí – vytvořených v rámci projektu.

Nastavení evaluace je součástí KA 3, sběr dat pro evaluaci je součástí KA 2. V rámci KA 4 budou tedy pouze vytvářeny evaluační výstupy pro potřeby poskytovatele podpory dle podmínek výzvy. Důvodem tohoto nastavení evaluace v projektu je skutečnost, že jeho předmětem je sběr dat a jejich analýza, které slouží k evaluaci impaktu sociálních intervencí u jednotlivých aktérů a kapacit aktérů pro vytváření tohoto impaktu.

Zdroji dat jsou zúčastnění primární aktéři, tj. organizace zapojené do projektu, které dle (v projektu) vytvořených metodik sbírají data o (a) účastnících jimi realizovaných intervencí pro znevýhodněné cílové skupiny o jejich ekonomické a sociální integraci a o (b) kapacitách organizace pro realizaci hluboké sociální změny (organizační praktiky a mechanismy změny realizovaných intervencí). Rozsah sběru dat zahrnuje všechny zapojené organizace a účastníky jejich intervencí, s minimálním rozsahem 120 organizací a 3 000 sběrů. Data budou získávána prostřednictvím vytvořené DP, tj. organizace budou poskytovat data do DP, která budou využita rovněž pro tvorbu evaluačních výstupů projektu.

Realizační tým

Realizační tým zahrnuje pracovníky (A) páteřní organizace (příjemce projektu) a (B) spolupracovníky ze zapojených organizací. Podpůrné aktivity (administrativní a technické zabezpečení realizace) jsou realizovány v rámci nepřímých nákladů.

(A) Páteřní organizace:

(1) odborný konzultant pro IT řešení: vývoj, testování, přizpůsobení a využití IT aplikace (DP) cílovou skupinou (primární aktéři) a jejích funkcí pro sběr, zpracování a analytické využití dat, včetně přístupu pro vnější (sekundární) aktéry,

(2) metodik/manažer kvality: metodický obsah řešení a dohled nad jeho kvalitou, tj. centrálního nastavení postupů sběru, zpracování a analýzy dat pro hodnocení sociálního impaktu pro znevýhodněné CS, organizace (primární a sekundární) a sociální sektory a jejich části (jak probíhá měření a hodnocení), supervize kvality znalostních vstupů a výstupů DP (poskytovatelů dat a uživatelů jejich analytických zpracování), kontrola dodržování metodických standardů,

(3) výzkumník/evaluátor: stav poznání znalostních vstupů a jejich kontextualizace pro nastavení metodického obsahu řešení a jeho evaluaci a průřezové analýzy a komparace impaktu (tj. napříč organizacemi a sektory) (co a proč má být měřeno a hodnoceno), evaluace průběhu, výstupů a výsledků řešení,

(4) odborný konzultant (centrální, sektorový): hodnocení a poradenství pro tvorbu a nastavení IT řešení a sektorová specifika metodik a výzkumů pro DP (konzultanti domácí a zahraniční), pokrývá specifické dílčí potřeby, které nejsou zajištěny vnitřní expertizou.

(B) Spolupracující organizace pro znalostní vstupy:

(5) lokální expert/manažer kvality: (a) základní - zajištění sběru a kvality znalostních vstupů (dodržování standardů a metodik pro sběr a reporting dat v organizaci a pro danou CS, organizace sběru, jeho věcná realizace, standardizace dat podle stanovených metodik), (b) rozšiřující - doporučení pro lokální a subsektorová specifika metodik a výzkumů pro DP podle praxe a znalostí zapojené organizace, spolutvorba řešení.

Způsoby šíření

Způsoby šíření výstupů projektu je možno rozdělit do čtyř linií: první tři jsou specifické pro projekt DP, čtvrtá zahrnuje obvyklé postupy aplikované u znalostních projektů.

(1) Šíření zahrnuje samotné účastníky řešení, kteří se na jeho tvorbě a kvalitě bezprostředně podílejí. V jejich případě je šíření výstupů přímým efektem projektu a také základní podmínkou jeho účinnosti: čím více aktérů s kvalitními daty se do platformy zapojí, tím přínosnější budou vytvořené výstupy a tím přitažlivější bude platforma pro další zájemce o zapojení. Účastníci a spolutvůrci řešení se tak stanou jeho nejlepšími ambasadory pro rozšíření datové nabídky a pro stimulaci znalostní poptávky (tj. využití dat).

(2) Šíření mezi další aktéry, kteří o využití platformy mají nebo by měli mít zájem, a to jako realizátoři intervencí nebo tvůrci rozhodnutí o jejich realizaci nebo podpoře. Tato linie šíření závisí zásadním způsobem na rozvoji podpory založené na impaktu, resp. politiky založené na znalostech. Zahraniční zkušenosti ukazují, že jde o proces velmi pozvolný a nelze očekávat významnější systémové kvalitativní posuny. Za nejvhodnější způsob se považuje demonstrace vhodných příkladů aplikace a získávání podpory průkopnických jednotlivců (úředníků, politiků, dárců).

(3) Šíření zahrnuje další uživatele, zejména znalostní aktéry, kteří chtějí provádět datově založené výzkumy a analýzy a nové aplikace z vytvořených dat. Pro vnější uživatele budou (anonymizovaná) data dostupná bez omezení podle standardů uplatňovaných pro použití mikrodat. Poskytnutí přístupu k datům bude podmíněno dodržováním stanovených standardů a zpřístupněním výstupů z využití dat pro zdrojovou DP. (Využití DP pro výzkum a aplikace může být rovněž podpořeno ve formě grantů poskytovaných ze zdrojů VŠEM.)

(4) Znalostní výstupy vytvořené v rámci platformy pro širší odbornou i laickou veřejnost, a to domácí i zahraniční. Výstupy budou mít formu popularizační (online prostředky) a odbornou (odborné publikace, konference).

Inovačnost

Předkládaný projekt vychází z poznatků pětileté výzkumné i praktické zkušenosti realizátorů v problematice sociálních inovací, která je unikátní v ČR i v zahraničí. Výsledkem je takové nastavení jeho inovačnosti, které využívá poznatků z dosavadní aplikace v zahraniční praxi, a to úspěšné i neúspěšné, a zároveň je přizpůsobuje potřebám a výchozím předpokladům kapacit, motivací a příležitostí domácích aktérů.

Zásadní inovační přínos předkládaného řešení představuje propojení poznatků z dílčích aplikací do systémového řešení charakteru hluboké sociální změny - tedy souběžné odstranění překážek na straně znalostní nabídky a poptávky při zvyšování sociálního impaktu.

Inovační charakteristiky projektového řešení jsou zejména následující:

(1) aplikace konceptu hluboké sociální změny na propojení změny organizačních praktik a projektových mechanismů pro dosažení sociálního impaktu,

(2) aplikace konceptu sdíleného měření a kolektivního impaktu pro zvýšení hodnoty sítí zapojených aktérů sociálních intervencí,

(3) vytvoření online platformy otevřených dat pro vlastní sběr a zpracování dat a jejich využití pro analýzu a hodnocení sociálního impaktu a nastavení intervencí,

(4) vytvoření databáze s dostatečnou robustností pro hodnocení impaktu intervencí dle potřeb uživatelů,

(5) vytvoření metrik pro hodnocení na úrovni individuálního impaktu a pro sektorové a mezisektorové srovnání s využitím databáze,

(6) vytvoření nástrojů pro analýzu impaktu realizovaných a pro simulaci předpokládaných (alternativních, inovačních) intervencí (společenských nákladů a užitků).

Uvedené prvky jsou v zahraničí aplikovány, ale pouze dílčím způsobem a bez dostatečného přizpůsobení omezeným výchozím předpokladům uživatelů. Aplikace tedy zůstává omezená, což také snižuje robustnost získaných zjištění a tím přitažlivost pro zapojení kritického množství uživatelů na straně tvůrců inovací i jejich zadavatelů nebo financiérů.